Včasná diagnostika zhoubného novotvaru prostaty v ČR

Jedním z hlavních přínosů Národního onkologického registru je možnost analýzy dlouhodobých trendů záchytu klinických stadií nádorových onemocnění. V TNM klasifikaci ZN prostaty došlo v minulosti k řadě významných změn ovlivňujících tyto trendy [2, 6–10], nicméně úpravy provedené v 7. vydání TNM klasifikace [10] umožňují u všech záznamů ZN prostaty s uvedenými informacemi o T, N a M převést údaje jednotně za celé dostupné období na stadia podle pravidel 7. vydání (drobnou, nicméně nikoliv zásadní výjimku představují záznamy z let 2001–2004 v době platnosti 5. vydání TNM [8]). U takto doplněných údajů je následně možné konzistentně hodnotit dlouhodobé trendy.

Pozitivní skutečností v trendech epidemiologie ZN prostaty v České republice je rostoucí podíl časných stadií onemocnění u nově diagnostikovaných pacientů. Z obrázku 2 vyplývá, že v období 2012–2016 bylo v ČR 71 % pacientů se ZN prostaty diagnostikováno v klinickém stadiu 1 (42 %) nebo 2 (29 %). Tyto hodnoty jsou dosahovány konzistentně od roku 2010. Při podrobnější analýze dle klinických stadií a věku v různých obdobích (obrázek 3) je však patrné, že především ve vyšších věkových kategoriích nad 75 let zůstává v populaci mužů setrvale vysoký podíl ZN prostaty zachycených v pokročilém stavu onemocnění, především ve 4. stadiu. Zde je tedy jistě prostor pro další celkové zlepšení péče o mužskou část populace v rámci českého zdravotnictví.