Epidemiologie zhoubného novotvaru prostaty v ČR

V mezinárodních statistikách incidence i mortality ZN prostaty obsazuje česká populace přední příčky v incidenci a střední pozici v mortalitě [4, 5]. Dle studie GLOBOCAN 2018 [4] je ČR v incidenci ZN prostaty na 6. místě v Evropě a na 13. místě ve světě (hodnoceno jako ASR-W, tedy incidence na 100 000 mužů věkově standardizovaná na světový věkový standard). Incidence v ČR (88,0) je výrazně vyšší v porovnání s okolními státy, nižší hodnoty jsou zaznamenány v Německu (63,2), Rakousku (61,6), Slovensku (50,5) i v Polsku (43,7). Mortalita na ZN prostaty je na středních hodnotách, ČR je na 22. místě v Evropě a na 98.–100. místě ve světě. Ve srovnání s hodnotou v ČR (11,9) je vyšší mortalita na ZN prostaty na Slovensku (19,7) a v Polsku (14,5), naopak nižší hodnoty jsou zaznamenány v Německu (11,3) a Rakousku (9,5).

Incidence ZN prostaty v ČR do roku 2011 setrvale rostla, poté pozorujeme spíše stagnaci trendu (obrázek 1). To nijak nesnižuje rostoucí epidemiologickou zátěž, celkový nárůst incidence za posledních 10 let činil 42 %. Obrázek 1 dále dokládá, že i při rostoucí incidenci se v ČR podařilo stabilizovat mortalitu na toto onemocnění, což ovšem vede k nárůstu prevalence, tedy počtu žijících mužů, kteří mají nebo měli diagnostikovaný ZN prostaty. Prevalence dosáhla ke konci roku 2016 hodnoty 57 607 osob a za posledních 10 let tak vzrostla o 170 %. Souhrnný přehled aktuálních epidemiologických údajů za ČR je uveden v tabulce 2.

Onemocnění ZN prostaty se typicky týká spíše starších mužů (střední věk při onemocnění je 68 let a 50 % nemocných je diagnostikováno ve věkovém intervalu 63–74 let), nárůst incidence však pozorujeme již po 50. roku věku a 31 % onemocnění je zjištěno v produktivním věku do 65 let (tabulka 2).

Tabulka 2. Základní epidemiologické charakteristiky zhoubného novotvaru prostaty v ČR. Zdroj: incidence a prevalence – Národní onkologický registr, ÚZIS ČR; mortalita – Český statistický úřad