Datové zázemí a metodika

Epidemiologické predikce

Registrace novotvarů je v ČR legislativně zakotvena a je povinná. Správcem Národního onkologického registru ČR (NOR) je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Garantuje metodickou a obsahovou správnost registru. Odpovídá za stav databáze, provádění kontrol správnosti dat, distribuci metodiky, zpracování a poskytování statistických výstupů a jejich zveřejňování, určuje přístupová práva oprávněných uživatelů.

V dnešní době je NOR nedílnou součástí řízení komplexní onkologické péče jako celoplošný registr s reprezentativním pokrytím 100 % české populace. Již od roku 1976 má ČR k dispozici tuto evidenci osob s diagnostikovaným novotvarem na základě rodného čísla včetně následného sledování každého pacienta prostřednictvím kontrolního hlášení. Široké veřejnosti jsou data NOR zpřístupněná v omezené a agregované podobě na webovém portálu projektu SVOD (Systém pro Vizualizaci Onkologických Dat), www.svod.cz. Projekt SVOD je zaměřen na interaktivní popisné analýzy umožňující uživateli přímo zkoumat epidemiologické trendy jím vybraných onkologických diagnóz a automatizované připravené prezentace zpracovávající některá významná témata.

Jako součást monitoringu vývoje české populace zpracovává národní statistický úřad (Český statistický úřad, ČSÚ) data o demografické struktuře obyvatelstva ČR. Tato data postihují hlavní demografické charakteristiky české populace, zejména celkový počet obyvatel, detailní věkovou strukturu, charakteristiky očekávané délky života i např. projekci vývoje věkové struktury obyvatelstva ČR. Zdrojem údajů o populační mortalitě zhoubných novotvarů v České republice je primárně databáze příčin úmrtí, kterou rovněž zpracovává ČSÚ.

Cílem prediktivních modelů je dospět ke spolehlivému odhadu počtu pacientů žijících v daném období a vyžadujících protinádorovou terapii (Obrázek 1). V minulosti byl využitý postup publikován v mezinárodním odborném časopise (9). Predikce incidence karcinomu prostaty byly provedeny odděleně pro klinická stadia a v relevantní stratifikaci dle věkových skupin. Metodika vychází z trendů zátěže populace karcinomem prostaty za známé období a koriguje je s ohledem na demografické projekce v blízké budoucnosti. Byl použit Poissonův regresní model (10, 11) s odhady doplněnými 90% intervaly spolehlivosti (predikčními intervaly). Predikce prevalence kombinuje odhady počtu nově diagnostikovaných pacientů v budoucích letech (nebo v recentním období, pro které zatím nejsou k dispozici úplná validovaná data NOR) a pravděpodobnost x-letého přežití u pacientů diagnostikovaných v předchozích letech. Jde o vícesložkový model kombinující regresní odhady incidence a predikce x-letého přežití pro sledovanou periodu (byl využit logistický regresní model) s tím, že pouze určitá část pacientů diagnostikovaných v minulých letech přežije do hodnoceného roku (celková prevalence).

Predikce počtů léčených pacientů

Při konstrukci odhadů tzv. terminálních relapsů, které v daném roce vedou k úmrtí pacienta, lze využít data o mortalitě na zhoubné nádory z NOR a z databáze zemřelých. Ze záznamů o průběžném sledování a o úmrtí pacienta z důvodu základního onkologického onemocnění lze odvodit četnost terminálních relapsů, a tedy i pravděpodobnost, že nastanou do určitého roku od primární diagnózy.

Pro odhad pravděpodobnosti přechodu pacienta z prevalence do neterminální fáze léčby byla využita administrativní data zdravotnických zařízení z výkazů plátcům zdravotní péče. Využití těchto administrativních dat ve vybraných onkologických centrech ČR umožnil datový sklad nemocnic vedený Institutem biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, vybudovaný v rámci projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/31.0020 (MŠMT: Edukační a informační platforma onkologických center pro podporu a modernizaci vzdělávání v lékařských a příbuzných medicínských oborech). Tento projekt byl navržen a realizován ve spolupráci s převážnou většinou center komplexní onkologické péče v ČR.

Statistickou analýzou tohoto datového zdroje jsou odhadnuty pravděpodobnosti pokračování protinádorové léčby nebo neterminálního relapsu onemocnění (výsledná funkce je vyhlazena prostřednictvím Weibullova parametrického modelu). Predikované počty léčených pacientů s metastatickým kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC) jsou získány rozborem prevalenčního poolu a aplikováním vah získaných syntézou odpovědí od panelu expertů České onkologické společnosti ČLS JEP.

Komplexnější statistickou analýzu dostupných administrativních dat vyžaduje odhad počtu pacientů léčených pro nemetastatický CRPC (nmCRPC). Pro účel této analýzy byl využit Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS), resp. jeho agregovaná data v plně anonymizované podobě neumožňující určit fyzickou ani právnickou osobu. NRHZS obsahuje administrativní data z hlášení o hrazených zdravotních službách v hospitalizační i ambulantní oblasti včetně kompletních dat o vykázaných diagnózách, procedurách a léčbě. Analýza je založena na předpokladu, že pacient s karcinomem prostaty podstupuje iniciální chirurgickou či farmakologickou androgen deprivační terapii (leuprorelin, goserelin, triptorelin nebo degarelix) a v případě odhalení nmCRPC je přidána sekundární hormonální manipulace prostřednictvím antiandrogenu (flutamid, bikalutamid nebo cyproteron), ketokonazolu či estrogenu. Za nmCRPC nebyl považován pacient, který již předtím užíval léky (v retrospektivních datech) specifické pro mCRPC (abirateron, enzalutamid, docetaxel, radiumdichlorid, estramustin či kabazitaxel). Do analýzy byli zahrnuty záznamy o diagnóze karcinomu prostaty z NOR nebo NRHZS. Z analýzy byly vyřazeny záznamy o metastatickém postižení při diagnóze z NOR. Predikce incidence nmCRPC byla získána prostřednictvím lineární extrapolace z ročních dat z pětiletého období 2013-2017.