Současné epidemiologické trendy nádorů urogenitálního systému v ČR

Záznamy o urologických malignitách tvoří cca 13 % celé databáze NOR ČR. Celkem jde za období 1977–2016 o 311 201 záznamů urologických malignit, z toho 134 896 ZN prostaty (C61), 82 094 ZN ledviny mimo pánvičku (C64), 67 639 ZN močového měchýře (C67) a 13 909 ZN varlete (C62). ČR z tohoto pohledu obsazuje čelní příčky mezinárodních statistik; mezi evropskými ale i světovými zeměmi jsme v roce 2018 vykazovali čtvrtou nejvyšší incidenci a čtvrtou až šestou nejvyšší mortalitu na nádory ledviny (C64–C65) (9). Dle posledních dostupných dat NOR bylo v roce 2016 nově diagnostikováno 13 532 nádorů urogenitálního systému (11 649 u mužů, 1 883 u žen) a dle Českého statistického úřadu 3 491 pacientů (2 836 mužů, 655 žen) na tato onemocnění zemřelo. U většiny hlavních urologických malignit pozorujeme setrvalý nárůst incidence, avšak v posledním období se stabilizací trendu. Pozitivem je, že růst incidence není provázen stejným vývojem mortality, naopak mortalita je u všech sledovaných diagnóz dlouhodobě stabilizována či dokonce klesající. Rostoucí incidence a stabilizovaná mortalita vedou ve svém důsledku k lineárnímu nebo dokonce exponenciálnímu (ZN prostaty) nárůstu prevalence nemocných (obr. 1). Stabilizovaná populační mortalita je úzce spjata s prodlužujícím se absolutním i relativním přežitím českých onkologických pacientů; zejména u nádorů prostaty a ledvin je v období 2013–2016 doložitelné zlepšení pětiletého relativního přežití ve srovnání s obdobím před rokem 2005, k mírnému zlepšení dochází rovněž u ZN varlete. Prodlužující se přežití je jistě výsledkem časnější diagnostiky těchto nádorových onemocnění i zvyšující se kvality péče. Cenou za tento úspěch je ovšem vyšší prevalence onemocnění a větší zátěž zdravotnického systému, který tak musí zabezpečit péči o více žijících pacientů. Celková prevalence nádorů urogenitálního systému činila v roce 2016 celkem 111 229 osob.

Další text shrnuje epidemiologické charakteristiky hlavních diagnóz nádorů urogenitálního systému.

ZN ledviny mimo pánvičku (C64) jsou druhým nejčastějším nádorem v urologii po ZN prostaty. Podle posledních dostupných dat NOR za období 2012–2016 jde u mužů o čtvrtou nejčastější malignitu kromě kožních nádorů (4,5 % všech nově diagnostikovaných ZN), u žen o šestou nejčastější (2,9 % všech nově diagnostikovaných ZN). Mezi nemocnými převažují muži nad ženami v poměru 1,8 : 1, celkově je diagnóza C64 pátým nejčastějším zhoubným novotvarem (kromě C44) v populaci ČR (3,7 % všech nových ZN v populaci). Střední věk nemocných je u mužů 66 let (50 % nemocných je ve věku 58–72 let), u žen 69 let (50 % nemocných je ve věku 62–77 let), (tab. 1). Ledviny postihuje několik typů zhoubných nádorů, dominantní je karcinom z renálních buněk tvořící v recentních datech NOR přes 80 % všech nádorů ledvin. Zřetelným problémem je vysoká agresivita ledvinových karcinomů. Více než 30 % nemocných na toto onemocnění zemře. Nebezpečnost onemocnění dále zvyšuje schopnost těchto nádorů progredovat v dalším průběhu, a to i po mnoha letech od diagnózy.

Incidence vykazuje dlouhodobě převážně rostoucí trend, v posledních letech avšak pozorujeme zpomalení růstu. V roce 2016 dosáhl počet nově diagnostikovaných onemocnění 3 202 (2 000 u mužů, 1 202 u žen), tedy 30,3 na 100 000 osob. Mortalita je od poloviny 90. let stabilizovaná, v posledních deseti letech dochází k jejímu mírnému poklesu. V roce 2016 zemřelo na C64 991 osob (642 mužů a 349 žen), tedy 9,4 úmrtí na 100 000 osob. Růst incidence a stabilizovaná mortalita vedou k růstu prevalence nádorů ledviny, k 31. 12. 2016 žilo v ČR 25 476 osob s tímto onemocněním nebo jeho anamnézou (15 599 mužů a 9 877 žen), což je 241,1 případů na 100 000 osob (300,4 na 100 000 mužů a 183,9 na 100 000 žen), (obr. 1).

I přes stabilizaci epidemiologických trendů zůstává ČR podle aktuálních mezinárodních dat (9) na čtvrté pozici v incidenci a na čtvrté až šesté pozici v mortalitě celosvětově (tab. 2). Incidence dle ASR (W) na 100 000 osob v ČR (14,7) je z okolních zemí srovnatelná se Slovenskem (13,4), výrazně nižší je v Polsku (8,8), Německu (8,7) a Rakousku (7,1). Z okolních zemí je mírně vyšší mortalita na Slovensku (4,8), v ČR je 4,6, nižší hodnoty jsou zaznamenány v Polsku (3,7) a Německu (3,2), výrazně nižší pak v Rakousku (2,5). Při srovnání poměru mortality k incidenci pak ČR dosahuje hodnoty plně srovnatelné s hodnotou publikovanou pro Evropu (ČR 0,31; EU 0,32). K příznivému poměru mortality a incidence zásadním způsobem přispívá vysoký podíl časných stadií mezi nově diagnostikovanými ZN ledviny, který v letech 2012–2016 dosáhl 61 % (stadium I 53 %, stadium II 9 %), (obr. 2). Tato skutečnost spolu se zvyšující se úspěšností léčby pak přispívá také k růstu 5letého přežití pacientů s touto diagnózou, v letech 2013–2016 o 10–11 % ve srovnání s obdobím 2000–2004 (tab. 3).

ZN močového měchýře (C67) jsou po nádorech prostaty a ledviny třetím nejčastějším maligním onemocněním v urologii a osmým nejčastějším zhoubným novotvarem kromě C44 v populaci ČR (2,6 % všech ZN v populaci). Podle dat NOR z období 2012–2016 jde u mužů o pátou nejčastější malignitu kromě kožních nádorů (3,6 % všech nově diagnostikovaných ZN), u žen jsou ZN močového měchýře až na 14. místě (1,4 % všech ZN). Mezi nemocnými výrazně převažují muži nad ženami v poměru 2,9 : 1. Střední věk nemocných je u mužů 70 let (50 % nemocných je ve věku 64–77 let), u žen 72 let (50 % nemocných je ve věku 65–80 let), (tab. 1).

Incidence vykazovala dlouhodobě rostoucí trend, v posledních desíti letech však lze pozorovat stagnaci a dokonce mírný pokles; v roce 2016 dosáhl počet nově diagnostikovaných onemocnění 2 099 (1 559 u mužů, 540 u žen), tedy 19,9 na 100 000 osob. Mortalita je dlouhodobě stabilizovaná, v roce 2016 zemřelo na ZN močového měchýře 813 osob (583 mužů a 230 žen), tedy 7,7 úmrtí na 100 000 osob. K 31. 12. 2016 žilo v ČR 18 548 osob s tímto onemocněním nebo jeho anamnézou (13 381 mužů a 5 167 žen), což je 175,6 na 100 000 osob (257,7 na 100 000 mužů a 96,2 na 100 000 žen), (obr. 1).

Při srovnání s evropskými zeměmi (9) je ČR na 18.–19. místě v incidenci ZN močového měchýře a na 19.–20. místě v mortalitě (tab. 2). Incidence dle ASR (W) na 100 000 osob v ČR (11,7) je z okolních zemí srovnatelná se Slovenskem (10,8), výrazně nižší je v Rakousku (6,2) a naopak vyšší v Polsku (13,5) a v Německu (15,7). Z okolních zemí je vyšší mortalita v Polsku (4,8) a na Slovensku (4,0), v ČR je 2,9; podobné či stejné hodnoty jsou zaznamenány v Rakousku a Německu (2,7; 2,9). Při srovnání poměru mortality k incidenci pak ČR dosahuje hodnoty plně srovnatelné s hodnotou pro Evropu (ČR 0,25; Evropa 0,27). Pozitivním zjištěním v epidemiologických trendech diagnózy C67 je rostoucí podíl časných stadií mezi nově diagnostikovanými onemocněními, který v letech 2012 až 2016 dosahuje 74 % (stadium I 55 %, stadium II 19 %), (obr. 2). Lze předpokládat, že tento faktor nejvýznamněji přispívá k dlouhodobé stabilizaci mortality.
Zhoubný novotvar močového měchýře patří k diagnózám s celkově nižšími hodnotami 5letého relativního přežití, přičemž v období 2013–2016 nedošlo k výraznému zlepšení 5letého relativního přežití oproti období před rokem 2005 (tab. 3). Data tak zachycují skutečnost, že viditelné zlepšení léčebných výsledků u pacientů s touto diagnózou je velice vzácné.

ZN prostaty (C61) je nejčastějším nádorem v urologii u mužů a podle posledních dostupných dat NOR z období 2012–2016 jde o nejčastější malignitu u mužů kromě kožních nádorů (15,7 % všech nově diagnostikovaných ZN). V období 2012–2016 byl střední věk u nově nemocných se ZN prostaty 68 let (50 % nemocných je ve věku 63–74 let), (tab. 1).

Incidence vykazuje dlouhodobě převážně rostoucí trend. V roce 2016 dosáhl počet nově diagnostikovaných onemocnění 7 305, tedy 140,7 případů na 100 000 mužů. Mortalita do roku 2005 mírně rostla, od tohoto roku je relativně stabilizovaná. V roce 2016 zemřelo na C61 1 421 mužů, tedy 27,4 úmrtí na 100 000 mužů. Růst incidence v minulých letech a stabilizovaná mortalita vedou k růstu prevalence nádorů prostaty, k 31. 12. 2016 žilo v ČR 57 607 mužů s tímto onemocněním nebo s jeho anamnézou, což je 1 109,3 případů na 100 000 mužů, ve srovnání s rokem 2006 tak prevalence vzrostla o 143 % (obr. 1).

Dle studie GLOBOCAN 2018 (9) je ČR v incidenci ZN prostaty na 6. místě v Evropě a na 13. místě ve světě (dle ASR W na 100 000 mužů), (tab. 2). Incidence v ČR je 88,0; z okolních zemí je nižší v Německu (63,2) a v Rakousku (61,6), výrazněji nižší je na Slovensku (50,5) a v Polsku (43,7). Mortalita na ZN prostaty je spíše na nižších středních hodnotách, ČR je na 22. místě v Evropě a na 98.–100. místě ve světě. Z okolních zemí je vyšší mortalita ZN prostaty na Slovensku (19,7) a v Polsku (14,5), v ČR je 11,9; srovnatelné hodnoty jsou zaznamenány v Německu (11,3), nižší v Rakousku (9,5). Při srovnání poměru mortality k incidenci pak ČR dosahuje hodnoty nižší než Evropa (ČR 0,14, Evropa 0,18). K příznivému poměru mortality a incidence zásadním způsobem přispívá vysoký podíl časných stadií mezi nově diagnostikovanými ZN prostaty, který v letech 2012–2016 dosáhl 70 % (stadium I 42 %, stadium II 28 %), (obr. 2). Tato skutečnost spolu se zvyšující se úspěšností léčby pak přispívá také k růstu 5letého přežití pacientů s touto diagnózou, kdy je v období 2013–2016 doložitelné zlepšení 5letého relativního přežití o 14–15 % než v období před rokem 2005 (tab. 3). Zhoubný novotvar prostaty patří k diagnózám s celkově nejvyššími hodnotami 5letého relativního přežití.

Nádory varlete (C62) patří z celkového pohledu epidemiologie novotvarů k méně častým onemocněním, v období 2012–2016 představují 1,1 % všech malignit u mužů, avšak ve věkové skupině 15–34 let jsou nejčetnějším typem nádorů u mužů. Střední věk nemocných je 36 let (50 % nemocných je ve věku 29–44 let), (tab. 1). Hlavními typy nádorů varlete jsou germinální testikulární nádory seminomového typu (SGCT, 60 %) a germinální testikulární nádory neseminomového typu (NSGCT, 37 %). V období 2012–2016 byl typický věk pacientů se SGCT 33–46 let a u pacientů s NSGCT 26–38 let, rozdíl v mediánu věku je 8 let (39 vs. 31 let).

Trend incidence byl setrvale rostoucí, v posledních letech lze pozorovat stagnaci. Naproti tomu mortalita nádorů varlete od 90. let minulého století klesá. V roce 2016 bylo nově diagnostikováno 498 zhoubných novotvarů varlete, tedy 9,6 případů na 100 000 mužů, přičemž na tento typ nádoru zemřelo 41 mužů, tedy 0,8 na 100 000 mužů. Růst incidence v minulých letech a pokles mortality vede k vzrůstu prevalence, k 31. 12. 2016 žilo v České republice 10 347 mužů s tímto onemocněním nebo jeho anamnézou, což je 199,2 případů na 100 000 mužů (obr. 1).
Věkově standardizovaná incidence na světový standard dosahuje u ZN varlete v ČR za rok 2018 hodnoty 7,7 na 100 000 mužů (9); což představuje celkově 16.–17. nejvyšší incidenci v Evropě a 17.–18. ve světě (tab. 2). Ve srovnání s okolními zeměmi se pak incidence blíží spíše hodnotám v Rakousku (7,3) a Polsku (7,0), než hodnotám v Německu (9,8) a na Slovensku (9,5). Mortalita na ZN varlete je v ČR je na 12. místě v Evropě a na 35.–36. místě ve světě.

Pro úspěšnost léčby je jedním z nejdůležitějších faktorů včasný záchyt nemoci. Pozitivním zjištěním je, že podíl nově diagnostikovaných nádorů varlete ve stadiu I v čase neustále narůstá a v období 2012–2016 dosáhl 68 % (obr. 2). Zastoupení stadií onemocnění se pak u jednotlivých typů nádorů liší, v období 2012–2016 byl u NSGCT podíl pokročilých stadií (III) 13,7 %, zatímco u SGCT 7,6 %.

Zhoubný novotvar varlete patří k diagnózám s celkově nejvyššími hodnotami 5letého relativního přežití, v období 2013–2016 je doložitelné zlepšení 5letého relativního přežití o 2 % než v období před rokem 2005 (tab. 3).

Tabulka 1. Základní epidemiologické charakteristiky urologických nádorů v ČR

Zdroj: ¹ Národní onkologický registr, ÚZIS ČR, ² Český statistický úřad

Tabulka 2. Mezinárodní srovnání incidence a mortality u hlavních urologických nádorů

Zdroj: Ferlay J, Ervik M, Lam F et al. (2018). Global Cancer Observatory: Cancer Today. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer. Available from: https://gco.iarc.fr/today, accessed [30. 1. 2019].

Tabulka 3. Hodnoty pětiletého relativního přežití onkologických pacientů s urologickými nádory v ČR

NOR: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR. Uváděné hodnoty 5letého přežití jsou věkově standardizovány.
¹ Analýza periody zahrnující do výpočtu informaci o přežití pacientů diagnostikovaných v recentním období.
² Z celkové populační databáze jsou vypuštěny pouze záznamy DCO a nálezy nádorů při pitvě.