ISSN 1804-6371
 
 

Screening rakoviny prostaty ano či ne – sága pokračuje

Při čtení výsledků nejrůznějších studií o užitečnosti screeningu rakoviny prostaty, jejich interpretací a doporučení si laik i odborník leckdy připadá jako v pohádce o princezně Koloběžce.


Senior - ilustrační foto. Zdroj: stock.xchng

V BMJ aktuálně nalezneme dvě publikace, z nichž první je založena na systematickém review a metaanalýze existujících studií a potvrzuje, že neexistují důkazy přínosnosti rutinního screeningu, zatímco druhá navrhuje jednorázový test ve věku 60 let, kdy hladina prostatického specifického antigenu (PSA) v krvi nižší než 1 ng/ml znamená, že i případný zhoubný nádor prostaty nebude ohrožovat život pacienta. Ve stejnou dobu vydává Evropská urologická asociace tiskovou zprávu, podle níž existuje na základě studie provedené v Nizozemí „urgentní potřeba zavedení screeningového programu“.

Začněme tou nejméně „potřebnou“ (samozřejmě z hlediska vztahu k zavedení screeningu). Tým profesora Dahma z Floridské univerzity provedl metaanalýzu 6 velkých studií, jimiž prošlo celkem přes 387 tisíc účastníků. Došel k závěru, že díky screeningu sice byla rakovina prostaty zachycována v časnějších stadiích, to ale nemělo žádný vliv na mortalitu a navíc zde existuje riziko over-treatment. Podle autorů neexistuje dostatek přesvědčivých důkazů pro podporu aktivního zvaní mužů v určitém věku k preventivnímu vyšetření (podobně jako se tomu děje u žen při screeningu karcinomu prsu) a muži by měli být lépe informováni o nejistotách souvisejících s vyšetřením.

V druhé studii prof. Lilja (Memorial Sloan Kettering Cancer Center, New York) a kolektiv ukázali, že jednorázový test na PSA ve věku 60 let může velmi věrohodně předpovědět riziko diagnózy a úmrtí na zhoubný nádor prostaty. 90 % případů úmrtí na rakovinu prostaty bylo mezi těmi muži, kteří měli ve věku 60 let nejvyšší koncentrace PSA, zatímco u mužů s průměrnými a nízkými hladinami PSA byl výskyt rakoviny prostaty a úmrtí let na ni do věku 85 nepatrný. Přinejmenším polovina mužů ve věku nad 60 let by tak mohla být z dalšího screeningu vyjmuta, což by znamenalo značné snížení over-diagnosis a over-treatment.

Obě studie vyšly ve stejném čísle časopisu BMJ a věnuje se jim i editorial prof. Andrioleho. Ten doporučuje pečlivě sledovat především mladší muže s vyšším rizikem nádoru prostaty, tedy ty s rodinnou anamnézou a vyššími hladinami PSA, zatímco při nižším riziku je možné počet vyšetření významně snížit.

Ve spolupráci Nizozemské a Evropské urologické asociace byl proveden průzkum mezi nizozemskými muži nad 50 let, který se týkal především urologických potíží a povědomosti o rakovině prostaty. Ukázal například, že 40 % mužů po padesátce trpí urologickými potížemi a stejné množství se vážně obává, že by mohlo mít tuto nemoc. Za povšimnutí stojí, že téměř všichni zúčastnění by podle odpovědí uvítali pravidelné každoroční preventivní vyšetření, ale zároveň drtivá většina z nich nemá tušení o existenci PSA testu. Ačkoliv lze těžko hodnotit potřebnost screeningového programu na základě průzkumu veřejné mínění, jedno je jisté – je třeba radikálně zvýšit informovanost pacientů. A v tom se shodují prakticky všichni bez ohledu na to, jestli screening rakoviny prostaty podporují či nikoliv.

Zdroj: BMJ, EAU, ecancermedicalscience

15.9.2010 IBA MU


Zpět

 
 

Mužík J., Dušek L., Babjuk M., Kubásek M., Fínek J., Petruželka L. Uroweb – webový portál pro analýzu a vizualizaci epidemiologie, diagnostiky a léčby urologických malignit [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2024. [cit. 2024-10-08]. Dostupný z WWW: http://www.uroweb.cz. ISSN 1804-6371. Verze 1.6d.