Overdiagnosis rakoviny prostaty v USA od zavedení screeningu

Jev overdiagnosis je s diagnostikou časných stadií rakoviny prostaty spojován poměrně často, nicméně analýzy takového rozsahu nebyly na celonárodní úrovni ještě nikdy provedeny.

Studie vychází z dat amerického Národního institutu pro rakovinu, resp. z jeho programu Surveillance, Epidemiology, and End Results. H. Gilbert Welch a Peter C. Albertsen zkoumali věkově specifickou incidenci rakoviny prostaty ke stanovení počtu Američanů diagnostikovaných a léčených v každém roce od r. 1986. Screening PSA byl zaveden v r. 1987.

Podle této studie bylo diagnostikováno 1,3 milionu mužů navíc, u nichž by nemoc nebyla bez screeningu nikdy nalezena, a více než 1 milion mužů navíc, kteří byli léčeni.

„Vezmeme-li v úvahu čas, který již uplynul od počátku screeningu PSA, většina těchto pacientů „navíc“ musí představovat overdiagnosis,“ píši autoři. „Všichni tito pacienti jsou zbytečně vystaveni náročné a nepříjemné léčbě, ekonomickým důsledkům diagnózy a úzkosti vyplývající z toho, že mají rakovinu...“

Počet diagnóz vzrostl nejdramatičtěji mezi mladšími muži: od r. 1986 více než trojnásobně u mužů mezi 50-59 lety (z 58,4 na 212,7 případů na 100 000 mužů) a více než sedminásobně u mužů pod 50 let (z 1,3 na 9,4 případů na 100 000 mužů).

V úvodníku časopisu se tímto tématem zabývá i Otis W. Brawley, vědecký sekretář American Cancer Society, který se zamýšlí nad nárůstem screeningových vyšetření rakoviny prostaty navzdory poměrně malému množství důkazů, že opravdu zachraňuje životy.

Podle Brawleyho široce protlačovaná zpráva o možnosti časného záchytu velmi ovlivnila veřejné mínění a zcela odsunula stranou otázky týkající se screeningu, čímž došlo u mužů k nadměrné diagnostice. Mortalita se sice od r. 1990 snižuje, zdůrazňuje Brawley, ale důvody tohoto poklesu jsou nejasné.

„Naléhavě potřebujeme metodu, která by umožnila předpovědět, jestli u daného pacienta bude nádor metastazovat a způsobí mu tedy značné utrpení a smrt, nebo jestli zůstane bez velkých obtíží lokalizovaný v prostatě po zbytek jeho života,“ píše.

*Overdiagnosis – jev, kdy dochází ke zvýšenému záchytu onemocnění v ranných stadiích díky lepší detekci nebo cílenému screeningu. Díky tomu jsou však náročné léčbě a jejím důsledkům zbytečně vystaveni i pacienti, kteří netrpí agresivní formou nádoru a u nichž by se příznaky objevily až za mnoho let, případně vůbec.

3.9.2009 Zdroj: ecancermedicalscience.com

Zpět