ISSN 1804-6371
 
 

Kila navíc zvyšují riziko vzniku rakoviny prostaty

Nadváha či obezita prokazatelně zvyšuje u mužů riziko zhoubných nádorů prostaty, konstatuje se ve zprávě, jejíž autoři vycházeli z průběžného a systematického hodnocení výsledků celosvětového výzkumu rakoviny prostaty. Nová zpráva zároveň vrhá pochybnost na dřívější důkazy o vzájemné souvislosti mezi vznikem karcinomu prostaty a některými složkami potravy.


Zpráva Diet, Nutrition, Physical Activity and Prostate Cancer [1] byla právě publikována v rámci projektu nazvaného Continuous Update Project (CUP) [2], což je společná aktivita Amerického ústavu pro výzkum rakoviny (American Institute for Cancer Research, AICR) a britského WCRF (Světový fond pro výzkum rakoviny, World Cancer Research Fund). Zpráva analyzovala celkem 104 studií, do kterých bylo zahrnuto více než 9,8 milionu mužů a více než 191 000 pacientů s rakovinou prostaty. Představuje tak dosud nejdůkladnější rozbor celosvětového výzkumu karcinomu prostaty v souvislosti se stravou, tělesnou aktivitou a hmotností.

Obezita jako rizikový faktor pro vznik rakoviny prostaty

Panel nezávislých expertů, kteří nejnovější zprávu sestavili, došel k závěru, že nadbytečný tělesný tuk zvyšuje riziko vzniku pokročilých nádorů prostaty, včetně agresivních typů nádorů, které jsou často fatální. AICR dokonce odhaduje, že pokud si by američtí muži udržovali zdravou tělesnou hmotnost, bylo by možné předejít až 11 % ze všech pokročilých nádorů prostaty v USA.

„Je to historicky poprvé, co důkladný analytický proces odhalil jasnou a nezpochybnitelnou souvislost mezi tělesným tukem a pokročilým karcinomem prostaty,“ uvedl dr. Edward Giovanucci, předseda panelu CUP, který mj. přednáší na Harvard School of Public Health. „Dnes už můžeme vzkázat mužům, kteří se obávají rakoviny prostaty: můžete pro sebe něco udělat, abyste snížili pravděpodobnost, že onemocníte některou z nejagresivnějších a nejletálnějších forem tohoto zhoubného nádoru.“

Tělesný tuk je metabolicky aktivní tkáň, která do krevního oběhu uvolňuje látky pozměňující v organismu koncentraci některých hormonů, což podle dosavadních poznatků zvyšuje riziko vzniku mnoha typů rakoviny. Rakovina prostaty se tak stala již devátým typem zhoubného nádoru (ZN), který experti dávají do souvislosti s obezitou: předchozí zprávy, které vzešly z vzájemné spolupráce AICR a WCRF, uvádějí, že nadbytečný tělesný tuk zvyšuje riziko ZN vaječníku, ZN prsu u postmenopauzálních žen, ZN tlustého střeva a konečníku, ZN dělohy, ZN jícnu, ZN ledvin, ZN žlučníku a ZN slinivky břišní.

Dr. Giovannucci poznamenal, že během sedmi let, které uplynuly od vydání druhé odborné zprávy [3] o prevenci nádorových onemocnění, se povaha výzkumu zhoubných nádorů prostaty změnila. „Dnes již víme, že existují různé typy karcinomu prostaty, ale onkologický výzkum k tomu začal přihlížet teprve relativně nedávno,“ uvedl dr. Giovannucci.

„Tak například screening karcinomu prostaty pomocí testu na PSA, který byl uplatňován na široké populaci, vedl k diagnóze mnoha tisíc případů ZN prostaty, které by tyto ‚pacienty‘ nikdy v budoucnu na životě neohrozily. Současné studie se místo toho soustředí na odlišení agresivních, pokročilých a potenciálně fatálních forem karcinomu prostaty. V rámci těchto studií bylo odhaleno, že obezita souvisí právě s agresivními a často smrtícími formami rakoviny prostaty – tedy nikoli s latentními formami, které se jen zřídka zvrhnou v život ohrožující onemocnění,“ upřesnil dr. Giovannucci.

Lykopen, selen, vápník: souvislost již není tak zřejmá

Lepší porozumění ZN prostaty sice objasnilo souvislost vzniku tohoto onemocnění s obezitou, zároveň však vrhlo pochybnost na dřívější důkazy o vzájemné souvislosti mezi vznikem karcinomu prostaty a některými složkami potravy.

V roce 2007 zpráva AICR/WCRF [3] dospěla k závěru, že existují dostatečně silné důkazy o vzájemné souvislosti potravin obsahujících lykopen (např. rajčata a vodní melouny) a nižšího rizika vzniku karcinomu prostaty. Nová zpráva konstatuje, že důkazy nejsou dostatečně silné na to, aby bylo možné učinit jasný závěr. Podobně bylo korigováno i dřívější tvrzení o prospěšných účincích selenu: předchozí zpráva [3] konstatovala, že potraviny (a doplňky stravy) obsahující selen snižují riziko vzniku karcinomu prostaty; současná zpráva uvádí, že důkazy jsou konzistentní, avšak omezené.

Do kategorie „omezených“ důkazů spadlo i další dřívější konstatování, že konzumace potravin bohatých na vápník je spojena s vyšším rizikem vzniku rakoviny prostaty. Jinými slovy, důkazy pro toto tvrzení nejsou dostatečně silné na to, aby byla zmínka o potravinách s vysokým obsahem vápníku zahrnuta do oficiálních Doporučení pro prevenci nádorových onemocnění (Recommendations for Cancer Prevention), která mají být revidována v roce 2017.

„Nad údaji o těchto faktorech se během posledních sedmi let strhla vášnivá diskuse,“ vysvětlil dr. Giovannucci. „Stávající data nejsou dostatečně přesvědčivá na to, abychom učinili jednoznačný závěr. Netvrdíme, že žádná z těchto souvislostí už neexistuje; pokud však existuje, není již vzájemná souvislost natolik zřejmá, jak jsme se dříve domnívali.“

Neúprosné statistiky

Jen v USA je každoročně diagnostikováno přibližně 233 000 nových případů karcinomu prostaty, z toho více než 16 000 v pokročilém stadiu onemocnění. Karcinom prostaty je přitom druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění v USA.

Podle nejnovějších dat z Národního onkologického registru [4] bylo v České republice v roce 2011 hlášeno 6 965 nových případů ZN prostaty a 1 568 případů úmrtí na toto onemocnění. Nepočítáme-li nemelanomové nádory kůže, karcinom prostaty je v České republice nejčastěji se vyskytujícím zhoubným nádorem u mužů. Podrobné informace o epidemiologii karcinomu prostaty v ČR najdete na stránce Nádory prostaty - Epidemiologie a populační data ČR.

Karcinom prostaty odhalený v časném stadiu lze úspěšně léčit

Zatímco počet každoročně diagnostikovaných případů karcinomu prostaty v ČR během posledního desetiletí se více než zdvojnásobil (3 214 případů v roce 2001, 6 965 případů v roce 2011), mortalita vzrostla jen nepatrně (1429 úmrtí v roce 2001, 1568 úmrtí v roce 2011) [4]. Tyto trendy svědčí o tom, že v ČR se zhoubné nádory prostaty daří ve velké části případů velmi úspěšně léčit. Do značné míry lze tento pozitivní vývoj přisuzovat faktu, že ZN prostaty jsou ve velkém procentu případů diagnostikovány v časném stadiu: 70,2 % nově diagnostikovaných případů ZN prostaty je odhaleno ve stadiu I či II, což pro pacienta znamená naději na úspěšnou léčbu.

Zlepšující se výsledky české onkologické péče potvrdilo v poslední době i několik vzájemně nezávislých studií, které hodnotily přežití onkologických pacientů v ČR, v Evropě i ve světě. Podle studie EUROCARE-5 [5], která analyzovala údaje z let 2000-2007, dosahuje Česká republika mezi zeměmi bývalého východního bloku (s výjimkou Litvy) nejlepšího přežití pacientů s karcinomem prostaty. Studie týmu českých analytiků [6], která srovnávala přežití onkologických pacientů v obdobích 2000-2004 a 2005-2008, ukázala, že přežití českých pacientů s karcinomem prostaty se během tohoto období statisticky významně prodloužilo. Analýza přežití pacientů se ZN prostaty, kteří byli diagnostikováni ve stadiu I+II, navíc potvrdila, že 5leté relativní přežití v letech 2005-2008 přesahovalo 97 % [6]. K podobným závěrům dospěli i autoři studie CONCORD-2 [7], kteří v evropském i celosvětovém měřítku srovnávali 5leté, věkově standardizované přežití dospělých onkologických pacientů, u nichž byl diagnostikován jeden z deseti nejčastěji se vyskytujících zhoubných nádorů, a zaměřili se i na změny 5letého přežití v rámci jednotlivých zemí ve třech pětiletých obdobích. Přežití českých pacientů s karcinomem prostaty se podle studie CONCORD-2 během tří sledovaných období výrazně zlepšilo: z 65 % (období 1995–1999) se tato hodnota postupně vyšplhala na 76 % (období 2000-2004) a 83 % (období 2005–2009).

„Nejnovější poznatky z Continuous Update Project (CUP) [1, 2] znovu připomínají, jak důležitou roli hraje zdravá tělesná hmotnost v prevenci nádorových onemocnění,“ zdůraznila Alice Benderová z AICR. „Jde o velmi pozitivní vzkaz: dokážete-li se dostat na zdravou tělesnou hmotnost (ať už pravidelnou tělesnou aktivitou, změnou jídelníčku nebo nejlépe kombinací obojího) a dlouhodobě si ji udržet, významně snížíte nejen své riziko vzniku pokročilého karcinomu prostaty, ale zároveň mnoha dalších chronických onemocnění.“

Reference

  1. World Cancer Research Fund International. Continuous Update Project Report: Diet, Nutrition, Physical Activity, and Prostate Cancer. 2014.
  2. World Cancer Research Fund / American Institute for Cancer Research: Continuous Update Project
  3. World Cancer Research Fund / American Institute for Cancer Research. Food, Nutrition, Physical Activity, and the Prevention of Cancer: a Global Perspective. Washington DC: AICR, 2007.
  4. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [9. 12. 2014]. Dostupný z WWW: http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
  5. De Angelis R, Sant M, Coleman MP, Francisci S, Baili P, Pierannunzio D, et al. EUROCARE-5 Working Group. Cancer survival in Europe 1999-2007 by country and age: results of EUROCARE-5-a population-based study. Lancet Oncol 2014; 15(1): 23-34.
  6. Pavlík T, Májek O, Büchler T, Vyzula R, Petera J, Ryska M, Ryška A, Cibula D, Babjuk M, Abrahámová J, Vorlíček J, Mužík J, Dušek L. Trends in stage-specific population-based survival of cancer patients in the Czech Republic in the period 2000-2008. Cancer Epidemiol 2014; 38(1):28-34.
  7. Allemani C, Weir HK, Carreira H, et al. Global surveillance of cancer survival 1995-2009: analysis of individual data for 25 676 887 patients from 279 population-based registries in 67 countries (CONCORD-2). Lancet 2014. doi: 10.1016/S0140-6736(14)62038-9 [Epub ahead of print]

 

18.11.2014 Americký ústav pro výzkum rakoviny (AICR), Institut biostatistiky a analýz (IBA MU)


Zpět

 
 

Mužík J., Dušek L., Babjuk M., Kubásek M., Fínek J., Petruželka L. Uroweb – webový portál pro analýzu a vizualizaci epidemiologie, diagnostiky a léčby urologických malignit [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2024. [cit. 2024-03-29]. Dostupný z WWW: http://www.uroweb.cz. ISSN 1804-6371. Verze 1.6d.