Objem péče a léčba metastatického zhoubného nádoru prostaty v ČR: rozbor reálných dat z klinické praxe

Ondřej Májek¹, Bohuslav Melichar², Jindřich Fínek³, Michal Burger¹, Michal Uher¹, Petr Klika¹, Milan Blaha¹, Jan Mužík¹,
Tomáš Pavlík¹, Ladislav Dušek¹

¹ Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity
² Fakultní nemocnice Olomouc
³ Fakultní nemocnice Plzeň

Úvod

Současná metodika stanovení výše a podmínek úhrady léčivých přípravků klade zásadní důraz na důkazy o přínosech posuzovaných léků z reálné klinické praxe [1]. Plnění tohoto požadavku je ale v praxi komplikováno komplexností příslušných analytických metod [2] a rovněž limitovanými datovými zdroji pro spolehlivá hodnocení. Administrativní data vznikající při procesu úhrady zdravotní péče jsou sice reprezentativní a přesná, obsahují však jen základní informace o poskytnuté zdravotní péči. Využití elektronických zdravotních záznamů je bohužel stále omezeno chybějící strukturovaností a nedostatečnou standardizací datových modelů, které neumožňují smysluplné analýzy obsažených údajů. Jediným řešením je tedy spojování administrativních a klinických údajů do jednotného datového zdroje [3]. Ukázku takového nového zdroje údajů a jeho využití popisujeme na příkladu péče o pacienty se zhoubným nádorem (ZN) prostaty v ČR. Léčebné výsledky pacientů s kastračně rezistentním karcinomem prostaty (CRPC), letálním stadiem tohoto onemocnění, zůstávají stále neuspokojivé, velkou naději však představují inovativní léky, jejichž účinnost byla doložena u pacientů s CRPC po selhání chemoterapie docetaxelem, včetně kabazitaxelu [4], inhibitoru androgenní biosyntézy abirateron acetátu [5] a inhibitoru signalizace androgenních receptorů enzalutamidu [6]. S příchodem nových léků přirozeně narůstá potřeba analýz postupů v klinické praxi a dosahovaných výsledků péče.

Práce popisuje model komplexní databáze (projekt I-COP), která umožňuje hodnotit data z klinické praxe komplexních onkologických center (KOC) v ČR. Cílem studie bylo zmapovat objem péče poskytované pacientům se ZN prostaty v síti KOC a popsat stávající klinickou praxi při péči o tyto pacienty. Dále jsme s pomocí dostupných dat identifikovali kohortu pacientů vhodnou pro srovnání výsledků léčby kastračně rezistentního karcinomu prostaty po selhání chemoterapeutického režimu s docetaxelem. Základní vstupní charakteristiky a výsledky léčby takto identifikované kohorty byly porovnány s kontrolní skupinou registrační studie přípravku enzalutamid. Analýza tak přináší datový základ pro budoucí hodnocení nově nastupujících léků.